Rozhovor: „České výrobky jsou kvalitní a bezpečné, tak je prosím kupujme,“ apeluje Radoslav Kaplan

Radoslav Kaplan
Radoslav Kaplan FOTO: Radoslav Kaplan, licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5 (cc-by-sa-2.5)

Radoslav Kaplan mladší po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pracoval jako terénní pracovník oddělení hygieny a kvality potravin v řetězci Billa. Poté působil jako obchodní manažer ve švýcarské chemicko-technologické firmě LPP Group, kde se vypracoval na funkci ředitele české pobočky Donau Lab, kterou úspěšně dostal do černých čísel. Následně nastoupil do rodinné firmy RÖTHEL Praha, o jejíž rozvoj se nyní stará.

Na stránkách Vaší firmy RÖTHEL Praha si můžeme přečíst, že se zabýváte prodejem doplňkových krmiv a aditiv do krmných směsí. Přiblížíte našim čtenářům, kdo jsou vaši zákazníci a k čemu jsou vaše aditiva dobrá?

K našim významným zákazníkům patří výrobci krmných směsí, tuzemští výrobci premixů doplňkových látek a zemědělské podniky. Krmná aditiva dodávaná naší společností nezanechávají rezidua v organismu zvířat a jsou šetrná k životnímu prostředí. Sypké přípravky jsou mikrogranulované, bezprašné, stabilní, s velmi dobrou vmíchatelností do premixů a do krmných směsí. Nabízíme pouze kvalitní a prověřené produkty.

Když se zmíní aditiva v zemědělství, řadě laiků se vybaví antibiotika pro drůbež či masokostní moučka. I to jsou vaše produkty?

Nikoliv. Prodejem antibiotik či látek antibiotické povahy se již nějaký čas nezabýváme. Samozřejmě antibiotika pro terapeutické účely, a tady bych zdůraznil právě slovo terapeutické, neboť podávání antibiotik jako stimulátorů růstu je zakázáno, stále mají své opodstatněné využití. V posledních letech ale můžeme sledovat zvyšující se tlak na omezování používání antibiotik i pro terapeutické účely a je zřejmé, že dříve či později dojde k úplnému zákazu používání antibiotik. Již dnes máme v nabídce produkty, které tyto látky v budoucnu mohou nahradit. Masokostní moučka se z bezpečnostních důvodů ve výživě hospodářských zvířat již nepoužívá.

Když jsme si spolu telefonovali, říkal jste, že Vaše podnikání momentálně ohrožuje úplně jiná nemoc než COVID-19, můžete být konkrétnější?

Pro sektor živočišné výroby v současnosti představuje větší problém africký mor prasat (AMP), který se nedávno z Polska dostal do Německa, kde je prozatím monitorován pouze u divokých prasat. Německo patří k největším výrobcům vepřového masa v Evropě, a ve velkém vyváží do zahraničí včetně Číny, která je právě touto nemocí těžce postižena. ČR je v současnosti snad jedinou zemí bývalého východního bloku bez prokázaného výskytu AMP.

Covid samozřejmě také představuje překážku, a to např. pro nás v podobě omezené možnosti setkávání se se zákazníky. Pro prvovýrobce pak především v riziku nedostatku pracovníků (velké téma především pro ovocnáře a zelináře). V průběhu pandemie došlo i k tomu, že některá velká zahraniční jatka byla na určitou dobu uzavřena, případně pracovala na poloviční výkon, a to zase vedlo k přebytku –tentokrát živých prasat, ale i to se negativně odráželo na ekonomické bilanci zemědělce. Dalo by se s trochou nadsázky říct, že daří-li se zemědělcům, tak se daří i nám.

Německo dodává ve velkém vepřové do Číny?

Čína v důsledku AMP vybila asi tři čtvrtiny chovů prasat v zemi, a musí tak ve velkém dovážet ze zahraničí. Německo bylo  až do příchodu AMP významným dovozcem vepřového masa do Číny.

Co to znamená pro české chovatele?

V důsledku potvrzeného AMP u divokých prasat v Německu došlo ze strany Číny k pozastavení dovozu vepřového masa z Německa, a tak se Němci snaží udat přebytky, kde mohou, a to samozřejmě včetně ČR. Masa je tedy přebytek, cena klesá a český zemědělec, i z důvodu naší nízké soběstačnosti, se tomu musí přizpůsobit. Ve výsledku dochází k tomu, že je zemědělec nucen vyrábět za podnákladové ceny. Svou roli v tom samozřejmě hraje rozdílná dotační politika ve starých a nových členských zemí EU a v neposlední řadě také dominantní pozice obchodních řetězců v ČR. 

Když jsme u té domácí produkce. Jaká je soběstačnost ČR, co se produkce masa týče?

V hovězím jsme soběstační. Ve vepřovém asi na 45 % a u kuřecího asi na 65 %. Nutno dodat, že spotřeba hovězího masa na hlavu v kg za rok je výrazně nižší než u vepřového a kuřecího. 

Čím je to způsobeno, že ta procenta jsou tak nízká?

K výraznému poklesu začalo docházet po vstupu ČR do EU. Ze strany našich politiků padlo pár špatných rozhodnutí, staré státy se silnou dotační politikou toho využily a začali sem vyvážet své přebytky za ceny, kterým nešlo konkurovat. Podobně dopadli i ostatní nováčci EU s výjimkou Polska, které vždy bylo zemědělskou velmocí a politici jednoduše o tak silnou volební základnu nemohli přijít a vydupali si potřebné úlevy a výjimky. Zemědělci na západ od našich hranic mají 2-3krát vyšší dotace na hektar a další úlevy typu nižšího DPH atd.

Očekáváte další pokles domácí produkce? Čím to bude ovlivněno?

Jsem optimista, takže rozhodně ne a přeju si, aby ta procenta soběstačnosti spíše rostla. Máme konečně i štěstí na ministra zemědělství a poprvé od vstupu do EU budeme mít zastoupení v jejím zemědělském výboru. Bohužel se EU rozhodla, že půjde celému světu příkladem a bude čím dál tím zelenější a vedle nesmyslného škrcení emisí CO2 a miliard utopených v mnohdy až nesmyslné propagaci energie z tzv. obnovitelných zdrojů bude přicházet s nařízeními, která toho českého zemědělce zase poškodí. Okolní svět se bude jenom smát a mnout si prsty, jak na této slabosti EU vydělá.

Jak se díváte na plánované zrušení klecových chovů nosnic? Je to podle Vás krok správným směrem? 

Za mě je to nešťastné rozhodnutí. Jak jsem v minulé odpovědí plísnil EU, tak ČR se mnohdy snaží být ještě papežštější než papež a toto jeden z příkladů. Když se zeptáte odborníka na danou problematiku, tak vám řekne, že nosnice po zdravotní i psychické stránce lépe prosperují v kleci. Není to tak dávno, kdy byli zemědělci donuceni přejít na tzv. obohacené klece. Dnes to je chov na podestýlce a co přijde pak? Taková zásadní změna technologie znamená vydání velké sumy peněz, a to se opět bavíme o oboru, kde je výroba na samotné hranici rentability. Ve výsledku si tu zlikvidujeme další zemědělce a klecová vejce se sem budou vesele dovážet dál z ostatních zemí EU. Proč nepočkat na plošný zákaz EU, který dříve či později přijde?

Proč je podle Vás důležitá soběstačnost v domácí živočišné produkci?

Na začátek bych poznamenal, že naši zemědělci patří k evropské špičce. V kontrastu s tím, jak je zemědělství u nás na rozdíl od západních zemí podfinancované, dosahují vynikajících výsledků v tzv. užitkovostních parametrech. Pod tím si můžete představit např. počet narozených a odchovaných mláďat, množství nadojeného mléka na krávu, výši přírůstku na množství spotřebovaného krmiva atd. Současně patříme ke státům, kde se klade velký důraz na welfare.

Bohužel díky určité skupině lidí a mediím, které jim k tomu dávají prostor, dochází velmi často k démonizaci celého odvětví. Rostlináři jsou lynčováni za používání ochranných látek (např. pesticidy), přitom jejich spotřeba v ČR je jedna z nejnižších v celé EU. Živočicháři zase velmi často slýchají, jak chudáky zvířata týrají a jsou jim opět automaticky dávány za vzor země od hranic na západ, protože neznalý člověk obvykle usuzuje, že na západ od hranic je vše lepší. Opak bývá ale velmi často pravdou. Např. v sousedním Bavorsku je stále více než 50 % dojnic „uvázáno u žlabu“. U nás toto již prakticky neexistuje.

Dalším prvkem, který favorizuje domácí produkci nad dovozy, jsou naše kontrolní orgány, které s jistotou fungují nejlépe v celé EU. A protože jsme i zde opět papežštější než papež, v tomto případě než legislativa EU, je naprosto minimální šance, že narazíte na nebezpečný český výrobek. České výrobky jsou kvalitní a bezpečné. Dalším důvodem pro posílení soběstačnosti je i větší odolnost vůči fluktuaci cen masa v závislosti na změnách na EU trhu (viz pátá otázka tohoto rozhovoru). Vyšší soběstačnost znamená více zvířat, a to znamená i více organické hmoty vracející se do půdy. Dostatečné množství organické hmoty v půdě je základ pro úspěšné zadržování vody v krajině. V neposlední řadě je to poslední dobou velmi často skloňovaná uhlíková stopa. Je přeci jenom rozdíl, pokud maso cestuje z jatek desítky kilometrů než např. z 2000 km vzdáleného Španělska.

Jaká opatření vlády by mohla pomoci?

Upřímně, já nejsem moc příznivcem jakýchkoliv opatření vlády. Rozhodně ne takových, která např. pohřbí fungující prasečí farmu, a ještě stojí daňové poplatníky plno peněz. Nechci ani dávat nějaká doporučení, protože mi to nepřísluší. Maximálně si dovolím utrousit jednu či dvě myšlenky.

Naštěstí v poslední době máme docela štěstí na poměrně schopné ministry zemědělství, kteří se docela snažili a snaží jak na domácí scéně, tak i v EU. Tím, že většinová populace žije ve městech a má prostřednictvím nejhustší sítě supermarketů v EU (možná i na světě) prakticky neomezený přístup k širokému spektru dostatečného množství zboží, si mnohdy ani neuvědomuje, co stojí za tím dostat ty konkrétní produkty na pult.

Děti ve školách nejsou k zemědělství jakožto k jednomu ze základních pilířů fungování společnosti vedeni a živý dobytek vidí kolikrát na vlastní oči až na střední či vysoké škole. Pak vidí v médiích tajně pořízené záběry „trpících“ hospodářských zvířat, které jsou většinou vytržené z kontextu a hned se stávají aktivisty apod. Samozřejmě, jako všude i mezi zemědělci se najde špatný hospodář. Trochu mi to připomíná scénář s taxikáři, jak je kvůli pár chamtivcům nahlíženo na tisíce ostatních skrze prsty .

Mohla by pomoci změna chování spotřebitelů? Co jako konzumenti můžeme ovlivnit my?

Jak už jsem se zmínil, české výrobky jsou kvalitní a bezpečné, tak je prosím kupujme. To je nejlepší způsob, jak pomoci nejen českému zemědělci, ale i celé ekonomice bez jakýchkoliv nařízení. Možná utratíte o pár korun víc než za např. kuřecí v akci z Polska, ale s odkazem na předchozí odpovědi se vám to nepřímo vrátí. Kapitolou samo o sobě je, že člověk, který není ochoten utratit pár korun navíc za kvalitní český výrobek, mnohdy utratí každoročně tisíce za nový typ telefonu či za cokoliv jiného, co je právě in. Přál bych si, aby konzumace českých potravin byla in.

Jak firma ve vašem – velmi specifickém – oboru řeší marketing? Je vůbec možné růst na zmenšujícím se trhu?

Zde nehledejte žádnou revoluci. Zemědělství je poměrně konzervativní prostředí a prim stále hraje osobní kontakt a dlouholeté vazby. Samozřejmě čas od času publikujeme reklamy nebo články v odborně zaměřených magazínech, účastníme se také tematických seminářů, konferencí a veletrhů. Na nové marketingové platformy typu sociálních sítí zatím podle mého názoru ještě nedozrál čas.

Myslíte si, že se zemědělství v ČR bude v budoucnu více digitalizovat? Jak se díváte na digitální zemědělství (digital agriculture), o kterém se v zahraničí čím dál tím více píše? 

Přiznám se, že to se ke mně ještě nedostalo.

Děkujeme Radoslavu Kaplanovi za odborný vhled do problematiky a přejeme jemu a jeho práci hodně štěstí.

Související

Další články

Články dosud nebyly publikovány.

Nové

Další články
Čtyři z pěti z Čechů chtějí hlavně živé přenosy

Tiskovka | Čtyři z pěti z Čechů chtějí hlavně živé přenosy

Podle aktuálního průzkumu sledují čtyři z pěti českých televizních diváků pravidelně sportovní obsah. Podobně jako zpravodajství chtějí lidé i sport…

Nejčastější chyby marketingových manažerů aneb marketing není reklama

Případovka | Nejčastější chyby marketingových manažerů aneb marketing není reklama

Marketing se v uplynulých letech v mnoha věcech skutečně překotně posunul. Dnešní marketingový ředitel musí být z poloviny „ajťák“. Pro spoustu lidí…

Fondee rozjelo marketingovou kampaň, která upozorňuje na rostoucí inflaci. Chce naučit Čechy, jak ji porazit

Tiskovka | Fondee rozjelo marketingovou kampaň, která upozorňuje na rostoucí inflaci. Chce naučit Čechy, jak ji porazit

Český fintech startup Fondee, který zpřístupňuje lidem investování, spustil reklamní kampaň, která upozorňuje na inflaci. Startup manželů Evy a Honzy…

IBM se zavazuje, že do roku 2030 celosvětově vyškolí 30 milionů lidí

Tiskovka | IBM se zavazuje, že do roku 2030 celosvětově vyškolí 30 milionů lidí

Společnost IBM představila převratný závazek poskytnout, do roku 2030, celkem 30 milionům lidí všech věkových kategorií nové dovednosti potřebné pro…

×
Tento web používá soubory cookie k analýze návštěvnosti a měření reklam. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace