„Státní pomoc je spíš takový malý příspěvek na přežití,“ prozrazuje ekonom Petr Čeněk

Chybělo jasné „centrum“, kde by se dalo žádat o pomoc
Chybělo jasné „centrum“, kde by se dalo žádat o pomoc FOTO: Antonín Pulkrab, licence: Creative Commons Zero (CC0)

Petr Čeněk působil desítky let jako finanční ředitel velkých firem. Počínaje Pražskými kanalizacemi a konče společnostmi Icopal nebo Dehtochema. Od roku 1993 se věnuje současně i vedení účetnictví a účetnímu poradenství. Své zkušenosti investuje i do několika startupových projektů.

Největší procento klientů dosáhlo na přímou podporu pro OSVČ

S čím se na Vás na jaře po vypuknutí nouzového stavu začali podnikatelé obracet?

První otázky, ale vlastně i všechny další, se týkaly možností, jak získat podporu v případě nuceného zavření provozovny či jiného omezení provozu. Velkou neznámou pro ně bylo, a v podstatě i je nadále, kam se obracet pro jednotlivé druhy podpory, jaké podklady a kam se předkládají apod. Bohužel nebyl vládou zřízen jeden portál, jedny internetové stránky, kde by bylo možné přehledně získat informace o tom, kam, kdy a jak podávat.

V čem spočívá Vaše práce? Co jste dělal, abyste firmám pomohl?

Většina mých klientů předpokládala, že jim automaticky pomohu s žádostí o podporu. Proto jsem neustále zjišťoval a hledal informace o tom, které podpory již jsou schváleny, kde se bude podávat žádost, co je pro podání třeba zpracovat, připravit atd.

Kolik procent z Vašich klientů reálně dosáhlo na proklamované balíčky, úlevy či jiné formy pomoci?

Největší procento klientů dosáhlo na přímou podporu pro OSVČ (kompenzační bonus). Tady byla situace asi nejlepší = snadno se žádalo, rychle byly žádosti vyřízeny. Složitější otázka byla u sociálního a zdravotního pojištění, kdy dlouho nebylo jasně, zda jde o odklad plateb nebo o úplné odpuštění.

V případě společností (s.r.o. či a.s.) byla situace horší. Tam na příspěvek pro zaměstnance dosáhlo cca 30 %. Na příspěvek pro tzv. malé s.r.o. dosáhlo pouhých 15 %, protože v mnoha případech se sice jednalo o malou společnost, ale s více společníky apod. A například žádost o příspěvek na nájemné řada společností nebo podnikatelů (OSVČ) vzdala úplně, když zjistili jak „jednoduché“ je podat žádost. Například jakási „eidentita“. Proč bylo nutné zakládat a registrovat se na tomto portále (mimochodem registrace byla uživatelsky velice nepřívětivá), když ostatní žádosti o podpory v rámci programu koronavirus byly podávány na základě IČA, rodného čísla apod.? To by snad byly dostatečně průkazné způsoby identifikace a nebylo nutné vytvářet další idenetifikace přes již existující a ověřené způsoby.

Co byl(y) největší zádrhel(y) v získávání pomoci od státu?

  • Nejasné podmínky pro získání, dlouho bylo nutné čekat na finální znění, koho se bude který typ podpory týkat.
  • Kdo bude podporu poskytovat, respektive kde, na jakých www stránkách o ni žádat.
  • Srozumitelnost vyplnění stanovených podkladů pro žádost.
  • Nedostupnost tzv. call linek pro dotazy, technickou podporu atd.

Byla podle Vás pomoc ze strany státu nastavena správně?

Podle mně chybělo jasné „centrum“, kde by se dalo žádat o vše, na co měl podnikatel nárok. Dále hlavně v počátcích nebylo vůbec jasné, jaké podpory budou poskytnuty, na co a v jaké výši, za jakých podmínek. Chybělo zcela jasné systémové řešení. A stejná situace je i nyní, v tzv. druhé vlně covidu, v dalším nouzovém stavu.

Dokážete si představit účinnější způsob pomoci? Jak by měla vypadat a proč?

Vláda měla říci jednoznačně, raději o týden později, ale na rovinu, jakou podporu poskytne, jaké jsou podmínky a založit jeden internetový portál, kde bude vše potřebné – informace, odkazy, tiskopisy, aby podnikatel nemusel přecházet mezi portály Ministerstva soc. věcí, MPO, portálem ČSSZ atd.

Jedou na doraz

Popíšete typického klienta, který na pomoc nedosáhne včetně nejčastějších důvodů?

Menší s.r.o. s více než dvěma společníky nebo jednateli, zaměstnávající sami sebe a nebo jen pracovníky na dohody o provedení práce. Přičemž toto s.r.o. nemá typickou „prodejnu – provozovnu“, na kterou by se vztahovala alespoň žádost o dotaci na nájemné. Takto nedosáhne na příspěvek pro společníky či jednatele, nedostane příspěvek na zaměstnance v karanténě či na ošetřovném, nemá možnost uplatnit slevu na sociálním pojištění a nedosáhne na dotaci na nájem…

Jak většinou ti, co na pomoc nedosáhnou, situaci řeší?

Ti zatím „jedou na doraz“, částečně dotují provoz z rezerv z minula. A čekají, co dalšího čas přinese. Málokdo z nich uvažuje zatím o možnosti třeba přeorientování se na jiný obor podnikání.

U těch, co na státní pomoc dosáhli, jak hodnotíte to, zda jim reálně pomohla?

Pomoc to pro ně určitě byla, ale spíš se jednalo o jakýsi malý příspěvek na přežití, než o opravdovou systémovou pomoc.

Co si jako ekonom s mnohaletou praxí v oboru myslíte o dopadu vládních opatření na naše hospodářství?

Asi nejzřejmější je dopad z hlediska státního dluhu pro budoucnost. Ten je relativně snadno vyčíslitelný. Ale dopad na jednotlivá odvětví je asi těžko odhadnutelný, protože závisí na mnoho nepředvídatelných faktorech.

Co si myslíte o způsobu, jakým se média věnují ekonomické stránce věci, ať už z hlediska výběru hostů do pořadů, způsobu kladení otázek či prezentovaných prognóz?

Bohužel většina otázek neřeší se podstatné věci. Asi nejhorší je situace při dotazech novinářů po tiskových konferencích vlády apod., kdy se otázky téměř opakují. A na některé podstatné aspekty dotaz žádný novinář nepoloží.

Omlouvám se za tuto otázku, dle tabulek patříte do takzvané rizikové skupiny. Obáváte se o svůj život v souvislosti s COVID19?

Ano, podle věku bych měl být v ohrožené skupině. Dle mého názoru je komunikace kolem COVIDU ze strany médií vedena příliš hysterickým způsobem. Ale to neznamená nezachovávat pravidla hygieny a chování na veřejnosti.

Související

Další články

Články dosud nebyly publikovány.

Nové

Další články
CSS program Kvinono: získejte maximum z Google Nákupů za méně peněz

Případovka | CSS program Kvinono: získejte maximum z Google Nákupů za méně peněz

Online prodej je nedílnou součástí každé marketingové strategie jak v Česku, tak i na celém světě. A není se čemu divit. Každý, kdo má vlastní e-shop…

Mediální agentura Wavemaker zavádí revoluční plánovací platformu pro více cílových skupin

Tiskovka | Mediální agentura Wavemaker zavádí revoluční plánovací platformu pro více cílových skupin

Platforma Maximize, která využívá umělou inteligenci a nejlepší soubory dat, je prvním nástrojem, který umožňuje kompletní mediální plánování pro…

Marketing Twista povede Pavel Rath. Jeho hlavním cílem je rozšířit povědomí o Twistu a jeho produktech

Tiskovka | Marketing Twista povede Pavel Rath. Jeho hlavním cílem je rozšířit povědomí o Twistu a jeho produktech

Český fintechový startup Twisto oznámil posilu ve svém vedení, která má za cíl posunout komunikaci se zákazníky na novou úroveň. Na pozici Head of…

„Z konzultací i pohovorů se mnohdy stávají léčebné rozhovory,“ říká personalistka Martina Koláčková

Rozhovor | „Z konzultací i pohovorů se mnohdy stávají léčebné rozhovory,“ říká personalistka Martina Koláčková

Martina Koláčková (40 let) se věnuje profesi personalisty už více než 14 let. Pomáhá firmám přitahovat a udržet klíčové zaměstnance. Společně pracují…

×
Tento web používá soubory cookie k analýze návštěvnosti a měření reklam. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace