„Z konzultací i pohovorů se mnohdy stávají léčebné rozhovory,“ říká personalistka Martina Koláčková

Martina Koláčková (40 let) se věnuje profesi personalisty už více než 14 let. Pomáhá firmám přitahovat a udržet klíčové zaměstnance. Společně pracují na zlepšení HR procesů a budování Employer Brandingu. Jednotlivcům nabízí kariérové poradenství, sestavení životopisu a motivačního dopisu na míru. Proč ji oslovila zrovna personalistika a jakým dalším činnostem se Martina věnuje?

Marti, vždycky vás to táhlo k tomuto oboru?

Ano, už od studia ekonomické fakulty Mendelovy univerzity, kde jsem bakalářskou i diplomovou práci věnovala HR. I když studium nebylo zaměřené čistě na HR, pomohlo mi zdokonalit si argumentaci, procesní i ekonomické myšlení, schopnost indukce a dedukce a taky zlepšení angličtiny, ve které probíhalo celé magisterské studium včetně semestru na Univerzité Catolique de Lyon ve Francii. Hned po státnicích jsem cíleně hledala práci v oboru, ale bez praxe jsem měla šanci jen v personální agentuře, kam jsem nastoupila. Měla jsem důvěru a mohla práci dělat tak, jak mi dávala smysl. Tj. soustředit se na kvalitu práce, spokojenost zákazníka a tím i dlouhodobé výsledky. Ne pouze na kvantitu, což jsou pouze krátkodobé výsledky. Tento můj přístup se mi vyplatil nejen v interním náboru, ale i po narození první dcery, kdy jsem se své profesi věnovala jako freelancer.

Proč jste si vybrala zrovna HR – co vás na tom nejvíce zaujalo?

Personalistika mě oslovila už při studiu, kdy jsme se učili 3 výrobní faktory – práce, půda, kapitál. 2 ze 3 už tehdy byly téměř vyčerpané. Jediná PRÁCE byla faktorem, který naopak zdaleka nevyužíval svůj potenciál. A to je něco, co mě zaujalo – zaměřit se na využití potenciálu člověka, dělat věci efektivně, prakticky. Možnost propojovat firmy a konkrétní pracovní náplně s lidmi tak, aby to bylo win win řešení pro všechny zúčastněné. Navíc, poslední roky nabízí personalistika velký prostor pro realizaci multipotenciálů, mezi které se řadím. Umožňuje mi využít moji empatii, schopnost naslouchat, ale zabrousí i do psychologie, obchodu, analýz, grafiky, komunikace, marketingu, copywritingu…

Vždycky jste chtěla pracovat na volné noze?

Pracovat na volné noze byl přirozený vývoj po narození první dcery. Díky zkušenostem z dětství jsem velkým zastáncem diverzifikace rizika. Proto jsem nechtěla financování domácnosti nechat jen na mém muži. Současně jsem chtěla zůstat stále v kontaktu s oborem tak, abych po dětech nezjistila, že mi tzv. ujel vlak. Tak nějak jsem se bála, že by ten vlak zrezl a nepodařilo by se mi ho už rozjet. I když jsem neměla hlídání a dcera toho moc nenaspala, dařilo se mi projekty plnit. Byla to výborná škola pro posílení multitaskingu, vytrvalosti a vnitřní motivace.

To je skvělá inspirace pro maminky, které by rády stíhaly alespoň částečně pracovat i s miminkem. Povězte, co je hlavní náplní vaší práce?

Největší část mé práce je zejména vyhledávání talentů pro konkrétní pracovní role. Být partnerem tzv. Hiring manažerů, pochopit koho a proč hledají, dokázat někdy usměrnit jejich požadavky a pak hlavně najít člověka, který nejen nastoupí, ale bude to win win řešení (dlouhodobá spokojenost na straně firmy i nového zaměstnance). Budování Employer Brandingu, což je jen zprostředkování lidem toho, jaké to u nás ve firmě je, jaká je tu energie, typy lidí, hodnoty apod. Konkrétně nabízím: HR audit, HR Branding, Recruiting, Grafiku pro personalisty, HR poradenství na míru.

V rámci mých časových možností poskytuji také kariérní konzultace a sestavování životopisu i motivačního dopisu na míru konkrétnímu člověku. Mým cílem je vytvořit dokument, který vystihne daného člověka a vypíchne zkušenosti, které jsou relevantní vůči dané oblasti působení. Někdy tomu říkám takové očištění diamantu ve vás. Někteří klienti zvolí možnost pořídit si jeden ze 2 mých e-booků a nechat se k sestavení obou dokumentů rok po kroku provázet.

Baví mě sledovat, co s lidmi dělá otevřená komunikace. FOTO: Martina Koláčková, licence: Creative Commons Zero (CC0)

Můžete popsat, jak se trh práce změnil dejme tomu za poslední rok, dva – mimo jiné vlivem covidu?

Rok 2020 a i ten letošní jsou turbulentní. Na první pohled by se zdálo, že bude vyšší nezaměstnanost a lidé (ti zaměstnání i nezaměstnaní) získají více pokory. Osobně si myslím, že v obecném měřítku se to nestalo. Spíše vnímám rozevírání nůžek – firmy poptávají profese, kterých je na trhu stále nedostatek a propouštěli spíše pomocné pozice. Pozoruji, že lidé žijí ve strachu měnit práci. Vnímají rizika, že při její změně mohou být první, které firma při zhoršení ekonomických výsledků propustí. Složitější je také zaučování na home office. Zejména u žen pak skloubení práce a péče o děti apod.

Výrazné změny na trhu práce pozoruji několik posledních let. Na jedné straně stojí firmy, ve kterých se zastavil čas a za 30 let se toho příliš nezměnilo v náborech i přístupu k zaměstnancům. Na druhé straně jsou společnosti, které investují nemalé peníze do HR marketingu, aby přilákaly ty největší talenty. Bohužel, i tady platí, že čím větší očekávání, tím se zvyšuje riziko zklamání a mnohdy si firmy lacinými lákadly pověst spíše kazí.

Dá se říct, že jsou zaměstnanci i zaměstnavatelé „náročnější"?

Myslím si, že paradoxně ano. Pokud mají zaměstnavatelé otevřená odborná místa a nespěchají, hledají opravdu zkušeného a tzv. „hotového odborníka“. Nedávají příliš prostor zájemcům, kteří by práci možná taky zvládli, ale s intenzivnějším zaučením a rizikem, zda to bude dobrá investice. Někteří (na straně zaměstnanců i zaměstnavatelů) se díky tomu dopracovali k větší pokoře. Na druhé straně jsou pak zaměstnanci, kteří jako malé děti vyžadují stále neadekvátní odměny nebo firmy volí výběrová řízení na několik kol, testů apod.

Co vás na své práci nejvíc baví?

Multitasking/pestrost mé práce. V případě náboru jsem v roli projektového manažera zodpovědného za nástup nového člověka. Takových projektů mám otevřeno obvykle mezi 10–20 v různých fázích z mnoha zúčastněnými. Střídám řadu různorodých činností – od naslouchání manažerům a kandidátům, zpracování inzerátů, pohovory a následnou organizací, dále dělám grafiku pro příspěvky na sociálních sítích, organizací pohovorů. Když na konci vidím výsledek své práce – spokojeného manažera i nového kolegu/kolegyni, vrací mi to vynaloženou energii zpět.

Baví mě naslouchat a sledovat, co s lidmi dělá (byť ne se všemi) otevřená komunikace, férové jednání, slušnost. Ono ten nábor není žádná raketová věda, dá se dělat s lehkostí a efektivně.

Mám příležitost seznámit se (jako introvert) s tolika úžasnými lidmi, že se při i po konzultacích přistihnu, že se usmívám jako „měsíček na hnoji“ a je mi dobře. Mám na chvíli zase pocit, že svět je ještě v pořádku.

Jak moc je pro vás důležitý online marketing a jaké nástroje nejčastěji využíváte a jak?

Pomáhá mi otevřeně komunikovat o zaměstnavateli, tj. budovat povědomí o reálné kultuře společnosti, Employer Brandingu, příležitostech i hrozbách, pracovních nabídkách apod. Využívám k tomu nejen sociální sítě (např. na profesní síti LinkedIn mám více než 7 tisíc folowerů) a Facebook, ale zejména webové stránky, které jsem si před třemi lety postavila. Nesou tak esenci toho, kdo jsem, jak přemýšlím, s čím můžu pomoci. Díky tomu mám výhradně klienty, kteří se mnou rezonují, mohu se na ně „napojit“ a z konzultací se tak stávají, jak říkám, léčebné rozhovory, kdy jdeme mnohdy pěkně do hloubky. A naopak ten, kdo je otevře a řekne si: „Bože, to je ale kráva“, jde jinam, což je výhrou pro všechny zúčastněné.

V dnešní době je důležité se neustále vzdělávat a posouvat. Můžete popsat, jak se vy sama vzděláváte a kam byste se chtěla ještě posunout do budoucna?

Přiznám se, že nechodím na HR školení ani konference. Já osobně beru svoji práci s pokorou a snažím se nefungovat na automat, ale stále bystřit smysly. Přirozeně se učím vnímat podobnosti v jiných oborech a díky tomu „kradu jako umělec.“ Např. v životopise je část Osobní profil, u kterého říkám klientům konkrétní příběh/metaforu z Elevator pitch, díky které si sami dokážou odpovědět, jestli tato část dostatečně kvalitně psaná a jak ji vlastně uchopit. „Papír“ nikdy nikomu sám o sobě moudrost nepřinesl.

Jak moc ovlivnil covid vaše podnikání a jak jste se musela současné online době přizpůsobit?

Vesmír byl ke mně milosrdný, protože jsem začala působit pro Hitachi ABB Power Grids v prosince 2019. Díky tomu šlo podnikání na vedlejší kolej a nebyla jsem nucena řešit to, co mnoho živnostníků (nejen v HR). Práce jsem měla a mám tolik, že musím některé zakázky odmítat. Ke konci roku jsem se musela omlouvat, že nejsem schopná reagovat ani na poptávky tak rychle, jak bych si představovala. Teď je práce tak akorát, ale vzhledem k tomu, že jsme učili dcery částečně sami, tak to bylo dost vysilující období. Ale kdo ví, kdo z nás a jak dlouho bude mít zaměstnání takové, jak jsme na něj ještě zvyklí. Za mě je důležité nezůstat v křeči a připustit si, že můžeme o vše přijít. Věřit, že když se nějaké dveře zavřou, jiné se otevřou a přinesou do našeho života něco nového.

Jak o sobě dáváte vědět zákazníkům?

Zákazníci ke mně chodí převážně přes můj web www.martinakolackova.cz, který je odrazem toho, kdo jsem. Profesně mi pak pomáhá i sociální síť Linkedin, kde sdílím nejen volná místa, střípky z firmy, ale i svoje myšlenky, názory, postřehy. Díky tomu mám téměř 90% jistotu, že lidé ví, proč chtějí službu ode mě, a ne od někoho jiného. Dalším velkým zdrojem jsou reference. Proto nemusím dělat žádné velké neosobní kampaně, což mi nikdy moc nešlo. Prodat kvality jiných, to mi jde, ale jakmile mám prodávat sebe, přijde mi to vlezlé a laciné. I když to tak nefunguje, přesto mám ráda, když za mě mluví výsledky než jen slova.