Udělali jsme na vás sociální experiment s reverzní psychologií: Jak to dopadlo?

Jak dobře víte, pokud Markeťáky.Online sledujete už nějakou tu chvíli, snažíme se členům naší komunity přinášet informace, případovky a rozhovory, které je obohatí či alespoň částečně rozšíří jejich marketingové obzory. I proto jsme 12. listopadu vydali článek s názvem „Neklikejte sem! Jak využít reverzní psychologii v reklamě?“. A promování tohoto článku jsme vzali jako příležitost udělat takový menší sociální experiment, abychom si ověřili, jak funguje reverzní marketing na naši cílovku, tedy na samotné markeťáky.

Funguje reverzní marketing na markeťáky? Otestovali jsme to na Facebooku

Zajímalo nás, co se stane, když příspěvek, ve kterém je zjevně použita reverzní psychologie, uvidí markeťák, který tuto fintu zná. Neklikne na něj, protože se nebude chtít nechat napálit, nebo naopak podlehne zvědavosti, která je markeťákům vlastní, a zjistí, že ve skutečnosti šlo o recesi? Když na něj neklikne, dá nám v komentářích co proto? Do týdenní propagace příspěvku na Facebooku jsme investovali 350 Kč a kampaň jsme samozřejmě zacílili na markeťáky. Výsledky byly zajímavé.

Reverzní marketing v praxi

FOTO: Markeťáci.Online, licence: Creative Commons Zero (CC0)

Znamenalo to pro naši dva měsíce starou facebookovou stránku zatím nejkomentovanější příspěvek. Nutno dodat, že všechny komentáře byly negativní. Příspěvku se podařilo proniknout i do devítitisícové facebookové komunity Marketingový bizár. Tam ji s popiskem, ve kterém si nebrali servítky, sdíleli sami admini.

FOTO: Marketingový bizár, licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5 (cc-by-sa-2.5)

Pochvalu si zaslouží Tadeáš Lenc, který se ptal, jestli se jedná o náhodu, že takový příspěvek vidí právě markeťáci – a nejednalo. Rozumíme tomu, proč příspěvek Marketingovému bizáru přišel k smíchu, šlo o recesi. A i my si umíme udělat srandu sami ze sebe. A navíc bizáru děkujeme, protože se nám v početné skupině lidí, kteří se zabývají marketingem, podařilo oslovit nové lidi. 

Abychom měli z případovky relevantní výstup, rozhodli jsme se nasadit příspěvek ještě jednou, tentokrát s obyčejným popiskem. Výše rozpočtu a cílová skupiny byly totožné jako v předchozím případě. Délka propagace byla opět celý týden. Výsledkem bylo, že se o nás sice tolik nemluvilo, ale dosáhli jsme jednou takového počtu prokliků. Dal by se z toho vyvodit závěr, že jsou lidé podobnými tipy reklam opravdu už přejedení, a že je dokáží akorát naštvat. Minimálně tedy, co se týká markeťáků.

Takto případovka dopadla.

FOTO: Canva, licence: Creative Commons Zero (CC0)

Jak vidíte v grafu, obyčejný popisek nám nepřinesl žádné komentáře a jen pár lajků. Zato zájem o kliknutí článek byl výrazně vyšší. (Nutno ale poznamenat, že se jedná jen o čísla z testovací propagace a není do nich započítán organický zájem rostoucí komunity našeho portálu). Podle ukazatele Facebooku „zájem“ měl „reverzní příspěvek“ 114 a obyčejný příspěvek 175. Abychom kapitolu uzavřeli – česká marketingová komunita reverzní psychologii zná a aplikace této techniky v surové podobě u ní budí emoce. Pokud tedy uvažujete nad podobným způsobem propagace, zaměřte se na originální způsob provedení reklamy a volbu správné cílovky. V případě propagace na sociálních sítích rovněž zvažte možnost vyloučení markeťáků, u kterých existuje větší pravděpodobnost, že vás umístí například na Marketingový bizár. Kde se o vás sice bude mluvit, ale to nutně neznamená, že o váš produkt bude větší zájem. Musíte si tedy, ostatně jako vždy, nejdřív dobře rozmyslet, co je hlavním cílem vaší reklamy.