„Co platilo včera, je už dneska úplně jinak,“ říká Radka Legerska, kterou živí obsahový marketing

Původní profesí je Radka středoškolský učitel českého jazyka, vystudovala bohemistiku a literární vědu. Ve školství se ale moc neohřála, na marketing začala postupně přesedlávat skoro před 15 lety. Všechno to začalo na rodičovské dovolené s prvním dítětem. Jako mnoho jiných žen Radka přišla o značnou část příjmu a zůstal jí rodičák. Nechtělo se jí sedět s rukama v klíně a čekat na zázrak. A tak se pustila do toho, co jí šlo nejlépe – do psaní a do rukodělné tvorby. Dneska už jsou Radčiny děti v pubertě, dávno jim nevisí nudle u nosu a na všechno mají vlastní názor. Ona se ale díky mateřství kariérně našla a svou nynější práci by za nic nevyměnila.

Radko, začínala jste v době, kdy se e-commerce a s ní spojené služby v Česku teprve rozvíjely. Můžete své začátky v oboru popsat detailněji?

Tehdy se všechno dělalo tak nějak intuitivně a nákup na e-shopu vzbuzoval spíše nedůvěru. Já jsem při mateřství začínala na tehdy vznikajícím portálu pro prodej rukodělné tvorby Fler.cz. A mým cílem paradoxně vůbec nebylo stát se markeťákem, to prostě tak nějak vyplynulo postupně. Vyráběla jsem tehdy různé doplňky do domácnosti technikou decoupage (ubrousková technika – jedná se o způsob dekorování nejrůznějších předmětů z papíru, dřeva, terakoty, kovu, vosku, porcelánu i textilu, pozn. red) a na Fleru jsem si vlastně poprvé zkusila celý prodejní cyklus – od produkce, přes propagaci, vlastní prodej, expedici a komunikaci se zákazníky.

K propagaci jsem využívala začínající sociální síť Facebook, kde tehdy stačilo pouze publikovat a obsah se šířil sám i bez placené podpory.  Tohle období komplikované péčí o dvě malé děti mě řádně vyškolilo v time managementu a organizaci, což jsem později využila na manažerské pozici v reálné firmě.

Od budování vlastní rukodělné značky jste se ale záhy přesunula dál…

Ano, na Fleru jsem se seznámila s Darinou, která právě začínala se šitím kabelek (pozn. redakce Dara bags). Rozuměly jsme si lidsky i obchodně, a tak jsem do jejího projektu vstoupila. Kamarádily jsme se a já jsem jí pomáhala s komunikací postupně vznikající rukodělné firmy. Starala jsem se o vše, co bylo potřeba napsat. Vymýšlela jsem názvy kabelek, psala jejich příběhy, popisky na Fler shop, PR články i posty na sociální sítě. Motivovaly mě hlavně reakce zákaznic, které milovaly jak sortiment, tak způsob, kterým se značka komunikovala.

Po necelých pěti letech se naše cesty rozešly, ale vzpomínám na to dodnes jako na barevné období, plné kabelek a společných zážitků. Měly jsme dohromady 3 malé děti, které nám při práci „asistovaly“.  Byla to náročná práce, ale naplňovala mě.

Když jste skončila s kabelkami, kam směřovaly vaše kroky?

Nastoupila jsem jako marketingový specialista do ostravské firmy, která vytváří e-shopová řešení na míru. Společně s mým následujícím působením v digitální agentuře Advisio můžu říct, že toto pro mě byla ta nejlepší marketingová škola. Poznala jsem spoustu skvělých lidí a vytvořila si síť kontaktů, která mi přináší zakázky v podstatě dodnes. Na to, že už 5 let pracuji výhradně na volné noze, stále nemám vlastní web, který je pro většinu freelancerů alfou omegou. Web totiž generuje leady.

Já jsem ale stále vytížená prací pro klienty a na vlastní web mi nezbývá čas. Loni jsem si tedy alespoň zřídila prezentaci na stránkách Navolnenoze.cz. Lidé si mě mezi sebou doporučují a já díkybohu nemám o zakázky nouzi.

V rámci své práce jsem si během let čichla taky k event marketingu. Organizačně nebo copywritersky jsem se účastnila projektů, které se konaly, nebo stále konají v ikonické Oblasti Dolních Vítkovic, jedná se třeba o e-commerce konferenci Shopexpo, festival designu Meat Design nebo fórum Meltingpot, pořádané v rámci Colours of Ostrava. Společně s agenturou Advisio jsme zase vymysleli koncept trvale se opakujícího eventu pro markeťáky MarketingOn, který má za sebou několik úspěšných ročníků. Protože znám mnoho lidí z našeho ostravského eventového rybníčku, o to víc mě mrzí situace, která nastala letos kvůli koronaviru. Je to katastrofa.

Vypadá to, že vedete pracovně poměrně úspěšný život. Od roku 2015 pevně stojíte pouze na volné noze. Čemu se tedy aktuálně věnujete?

Soustředím se hlavně na obsahový marketing, je to moje láska a věc, kterou umím nejlépe. Jako copywriter textuji weby i související formáty. Umím on-line copywriting i off-line klasiku, dělám obsahově-komunikační strategie. Mými klienty jsou menší až střední firmy, digitální agentury, eventové agentury, jednotlivci na volné noze. Co je ale opravdu čerstvé, tak mé zapojení do obsahového projektu na Linkedin a redaktorská práce pro lokální byznys časopis.

Stejně tak si tento rok poprvé zkouším kontinuální výuku předmětu Copywriting v univerzitním prostředí (pozn. redakce Ekonomická fakulta VŠB-TU v Ostravě). Dlouhodobě jsem se věnovala mentoringu začínajících copywriterů i školení firem, v letošních přednáškách se snažím ukázat copywriting jako celistvý obor, který hraje v marketingu nemalou úlohu.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Nejvíc mě baví ta práce sama o sobě. Psaní je můj život (i když teda u některých témat bych si nejraději ukousla špičky prstů). Nerada se vzdávám, tvrdím o sobě, že jsem „copywriter univerzál“, zpracuji totiž jakékoli téma, na rozdíl od řady copywriterů, kteří se úzce specializují na to, co je baví, nebo na to čemu rozumí. Já jsem třeba za poslední roky pronikla do tajů stavění rodinných domů, do oprav potrubí bezvýkopovou metodou nebo třeba do optického měření turbín. Ale víte, co je zajímavé? V tomhle to mám trochu jako herci – informace si najdu, nasaju, použiju a po pár týdnech se mi to úspěšně vykouří z hlavy. Ale obecné povědomí o prozkoumaném oboru mi zůstává, a to je fajn.

A co považujete za pracovní úspěch?

Úspěchem je pro mě každý spokojený klient, kterému se můj textový výstup líbí a kterému to pak generuje zisky. Je pro mě důležité dělat svou práci dobře. Stejně tak jako odměnu vnímám možnost učit a předávat své zkušeností. Mohu být inspirací nebo pomocnou rukou třeba na cestě za lepší prací.

V marketingu jsem se našla. Neumím si představit, že bych ještě měnila obor. Vždycky jsem byla obchodně založená (a copywriter je v podstatě prodavač, s prsty na klávesnici) a bavilo mě lidem prodávat cokoliv. Na trzích jsem s taťkou prodávala skalničky, v sedmnácti jsem pracovala v cukrárně, při vysoké škole jsem zas dělala pokladní v supermarketu. Práce s lidmi mě nikdy neomrzí.

Ještě mi povězte, jak se vzděláváte? Člověk se musí stále někam posouvat a jít s dobou, aby dnes obstál…

V digitálním marketingu je vzdělávání obzvlášť potřeba. Ten obor sám o sobě se pořád vyvíjí a co platilo včera, je už dneska úplně jinak. Vzdělávám se v podstatě pořád, průběžně. Zatímco před deseti lety jste mohli obsah zdarma šířit na Facebooku, před pěti lety už tohle bylo možné spíš na Instagramu a dneska se nezpoplatněný obsah organicky šíří především díky Linkedinu. Aplikace se překotně rozvíjejí. Facebook před pěti, deseti lety byl vlastně úplně jiné médium.

Studuji si hlavně věci, které přesahují z copywritingu do jiných disciplín, většinou tak, abych to mohla zužitkovat při své práci. Jako marketér, který dělá strategie, si udržuji povědomí o rozvoji všech možných komunikačních kanálů a práci na nich. Zajímám se o výkonnostní marketing, o UX, analytiku, sociální sítě a podobné obory. Ale pozor, to neznamená, že jsem díky tomu výborný PPCčkař nebo SEO specialista – prostě si jen držím přehled, abych věděla, co pro klienty poptávat a co jim doporučovat.

A jaké používáte marketingové nástroje?

Nástroje používám různé. Základ pro mě tvoří Google Apps, primárně Google Disk. Poté, co se mi jednou záhadně neuložila textace a polovinu e-shopu jsem musela znovu textovat na vlastní náklady, si už dávám pozor a nedám na Google Apps dopustit. Jako podpůrné používám při své práci Google Analytic a Marketing Miner. Na řadě věcí spolupracuji se specialisty, např. analýzu klíčových slov jako podklad pro textaci webu mi připravuje SEO specialista, bez klíčovky se už do textování webu vůbec nepouštím, nestojí to za to.

Z vlastní zkušenosti vím, že pracovat na volné noze s sebou přináší mnoho výhod, ale člověk často pracuje víc, než je zdrávo. Při jakých činnostech si nejlépe odpočinete a vypnete?

Protože spoustu času denně prosedím za počítačem, odpočinu si nejlépe při pohybu. Snažím se každý den chodit, cvičit, nebo se projet na kole. Než přišla korona, chodila jsem ráda plavat. Dneska se to snažím kombinovat: když to jde, jedu na kole do kanceláře a spojím to třeba ještě s procházkou.

Nejraději se procházím právě v Dolní oblasti Vítkovic, teď na podzim, když je to opuštěné a jen vítr fičí mezi potrubím, to má vážně ohromnou sílu. Inspirativní místo, tady mi chodí ty nejlepší nápady. Stejně jako, když jedu na kole, výborně to čistí hlavu. Projíždím se v okolí Ostravy, kolem Odry, kolem Ostravice, ráda si vyjedu na Landek nebo do Poruby.

Vidím, že vás Ostrava chytá za srdce, jaký je vztah mezi vámi a tímto věčně opomíjeným městem na okraji republiky?

Ostravu miluju, jsem lokální patriot. Když jsme se před 14 lety přestěhovali z Opavy do Ostravy, připadala jsem si tak těhotná a tak opuštěná, nikoho jsem tu neznala. Dnes vím, že je to svérázné město, v němž ale žije spousta správných a fajn lidí.

A co víc: jsem lokální patriot posedlý kávou. Znám všechny zdejší kavárny, kde to stojí za to. Před koronou jsem po kavárnách často psala, bavila mě ta proměnlivost a neustálý přísun čerstvé kávy v různých obměnách. Před několika lety jsem dokonce snila o vlastní kavárně, to bych si vážně užívala.

Ještě mi povězte: kromě toho, že kvůli koroně nemůžete chodit plavat a přišla jste o kavárenské povalečství, ovlivnil koronavirus ještě nějak vaše podnikání a život jako takový?

Jasně, že příjmy letos nejsou ani zdaleka, co bývaly v roce 2019, ale korona mé podnikání zasáhla hlavně nepřímo. Se dvěma puberťáky na distanční výuce ve 2+1 opravdu není moc šance na hlubokou práci. Na začátku léta mě ale asi osvítilo a šla jsem s kamarádkou do pronájmu sdílené kanceláře. Tam teď, když opravdu potřebuji pracovat, prchám za klidem a soustředěním. Bez toho bych už dávno byla v péči doktora Chocholouška.