„Kvůli synovu autismu jsem prakticky nezaměstnatelná,“ říká Kristina. Díky němu ale našla práci, která ji naplňuje

Kristina Šedivá se pohybuje v mediálním světě bezmála 10 let. Když se před třemi lety vrátila po mateřské z Irska do České republiky, netušila, jak těžké bude skloubit práci a péči o syna. Jako by nestačilo, že se vrátila bez partnera, synovi Joachimovi byl v jeho 2,5 letech diagnostikován dětský autismus. Do toho přišla ještě pandemie covidu. Poslední rok paradoxně přinesl Kristině nové pracovní možnosti, které ji neomezují v péči o syna.

Kam vedly vaše kroky po návratu do Prahy? Chtěla jste se vrátit do velkého vydavatelství?

Vlastně jsem to ani nezkoušela, od začátku jsem hledala především práci, kde budou shovívaví k mé situaci. Syn se adaptoval ve školce, zvykal si na nový domov a já netušila, jak dlouhou dobu to zabere, ani jak to reálně bude fungovat. Logické mi přišlo pohybovat se v onlinu, tam jsem viděla větší flexibilitu.

Tehdy jste našla uplatnění v internetové redakci ŽENY s.r.o.?

Ano, přesně tak. Dostala jsem příležitost od Evy Čejkové začít se starat o redakci ŽENY s.r.o. a byla jsem nadšená. Dva roky jsem fungovala na pozici píšící šéfredaktorky a ačkoli mě ta práce opravdu bavila, nedařilo se mi naplňovat docházku do kanceláře tak, jak si majitelka přála. Snažila jsem se, ale syn začal mít silné autistické rysy, měnili jsme školku a nebylo to vůbec snadné období. S Evou jsme se ale nerozešly úplně, dodnes pro ně spravuji Instagram a placené kampaně na sociálních sítích a občas si i něco napíšu.

Online marketing je tedy cesta, kterou se teď ubírá vaše kariéra?

Je to tak, zjistila jsem, že mě baví a naplňuje pracovat na tom, aby se z klientovo značky stával “lovebrand”, aby o něm lidé věděli v pozitivním smyslu. Díky psaní umím udělat content, díky kreativitě, jednoduchou grafiku i dobré fotky. To vše je potřeba, když chcete dobrý obsah na sítě.

Krom toho jsem se naučila ovládat také placené kampaně. A tak se zabývám i tím, co na první pohled není úplně viditelné: cílené kampaně na zákazníky, dark posty, revize webů v rámci SEO... zkrátka online marketing. Technologie mě baví, zajímám se o nové aplikace, nástroje pro online marketing, ráda se v této oblasti vzdělávám...

Pracujete samostatně, nebo pod agenturou?

Ve většině případech pracuji sama jako OSVČ, ale pokud jde o větší zakázky, jsem klientům schopna nabídnout ucelený projekt včetně tvorby webu, grafiky, marketingových strategií atd. Na to jsme si s kolegou a kamarádem Vincentem založili “mikro-agenturu” Kreativní zóna.

S kolegou a kamarádem Vincentem jsme založili “mikro-agenturu”FOTO: Nikola Górská Fotografka

Zjistila jsem totiž, že kvůli synovi jsem prakticky nezaměstnatelná, možná že dnes je v rámci pandemie situace už trochu jiná, ale před třemi lety se na home office moc nehrálo. Být na volné noze je pro mě ale cesta, která mi naprosto vyhovuje. Když má Joachim “svůj den”, prostě zůstaneme doma. Nikdo mě nenutí někde být od-do a já se nemusím stresovat tím, jestli Joa vydrží ve školce.

Spravujete sociální sítě, ale také jste se vrátila k psaní...

Je to pravda, nějakou dobu jsem se intenzivně věnovala pouze marketingu a sociálním sítím, ale psaní mi chybělo. Od ledna jsem začala spolupracovat s vydavatelským domem MAFRA a píšu pro dva jejich weby. Jeden je zaměřený na maminky a děti, druhý na ženy a módu. V obojím se tak trochu nacházím, a proto jsem moc ráda, že spolupráce funguje.

Jaké máte plány do budoucna?

Ráda bych se věnovala pouze projektům, které mě baví. Loňský rok byl náročný a nebyl příliš prostor si vybírat, letos jsem se ale zařekla, že budu brát jen zakázky, ze kterých mám radost a dobrý pocit. Ona ta kreativa jinak úplně nefunguje… alespoň u mě tedy.

Předpokládám, že právě koronavirus hodně ovlivnil vaši kariéru i plány?

Ano, covid nás všechny na začátku pořádně vyděsil, ale postupně také ukázal, že věci se dají dělat i jinak, že docházka do kanceláře je docela stigma. Že matka samoživitelka umí fungovat za tři. A že mít práci není samozřejmost. Své práce si musíme vážit, především, když něco opravdu umíme. A protože já si té své cením, budu se snažit dělat na projektech, které mi přinesou radost a uspokojení. Já tak na oplátku odvedu nejlepší možný výkon.

Moc ráda bych se také věnovala nějakému neziskovému projektu a pokud by se mi podařilo propojit to s tématem autismu, který je s mým životem navždy prolinkovaný, budu moc šťastná. V hlavě už to mám načrtnuté.